Reference

Ke skolce Empatica jsme se dostali nahodou a jsme ji za to vdecni J

Amelie zacala chodit do skolky nejdrive na par hodin “na zvykacku”. K nasemu prekvapeni se adaptovala rychle a skolicku si moc oblibila. Po par tydnech presla na celodenni dochazku a nedelalo ji to vubec zadne problemy. Velmi si cenime rodinneho pristupu a utulneho prostredi rodinneho domu s velikou zahradou. Deti hodne tvori – maluji, lepi, kuchti… Tety byly take velmi napomocne u odvykani od plen a od dudliku. Za nas si skolka Empatica zaslouzi 1 s * J

Dekujeme,

Amelinka a rodice

Školku známe již od roku 2000 (ještě sídlila v Praze 6 Řepích), kdy jsme dávali na zvykání našeho syna. Musíme konstatovat, že rodinné zázemí, citlivý přístup a individuální péče přineslo své ovoce již vstupem do státní školky, kdy syn nepotřeboval žádnou adaptaci, vše co bylo nutné k nástupu uměl a do programu se okamžitě zapojil.

Pak navštěvoval studio náš druhý syn a velmi silně jsme uvažovali, že  do státního zařízení půjde pouze na dobu nezbytně nutnou a to jeden rok před zahájením školní docházky.

U prvního dítěte jsme měli pocit, že neděláme dobře, že je syn malý a měl by být s matkou, ale péče, které se synovi dostalo a naprosto kvalitní profesionální přístup paní Ostrihoňové i dalších „tet“nás přesvědčilo, že je to pro syna spíše odměna a pro nás "členové rodiny", kterým svěříme děti i na týdenní pobyt a nemáme absolutně žádný nepříjemný pocit, protože víme, že se nám synové vrátí spokojeni a šťastni a ani se jim nebude chtít domů.

Chceme touto cestou poděkovat náhodě, že jsme vás poznali. Děkujeme všem, kteří se na školce podílejí, protože jste lidé, kteří svoji práci dělají skutečně s láskou.

Přejeme mnoho úspěchů a mnoho dalších spokojených rodičů a hlavně dětí.

Manželé Novotní a kluci

Jsem velmi zaměstnaná osoba, podnikám ve sféře, která nefandí matkám s dětmi, tak jsem musela velice brzy řešit dilema – strašně moc jsem děti chtěla a neuměla jsem si představit život bez nich, ale práci jsem opustit také nechtěla, stála mě do té doby mnoho úsilí. Toto dilema mi už před skoro sedmi lety podařila vyřešit paní Markéta Ostrihoňová a její školka – dnes už o ní jinak nemluvíme, než o naší „tetě Markétě“. Synovi byl rok a sedm měsíců a já dostala doporučení na soukromou školku v Řepích. Hodně jsem bojovala se svým svědomím a výčitkami, že odkládám dítě v tak malém věku, ale ukázalo se, že to byl naopak naprosto správný tah. Synovi se ve školce líbilo, sice pár slziček na začátku ukáplo, ale spíš jako důkaz, že se mu nechce ode mě, než že by mu něco scházelo. Školka byla pro mě nejen vyřešením rozhodování mezi dítětem a prací, ale svým programem, akcemi a vůbec úžasným přístupem zdejších „tet“ byla i velkým přínosem pro mého syna a předpokladem pro bezproblémový přechod do státní školky. Ten proběhl naprosto hladce a starosti rodičů, kteří své děti každé ráno přemlouvali, aby šli do školky a utěšovali je v nepřetržitém pláči, neznám. Po pár letech jsem si k chlapečkovi pořídila ještě holčičku a hned od počátku jsem naprosto samozřejmě počítala s tím, že svůj vstup do dětského kolektivu absolvuje zase velmi brzy a zase u tety Markéty. Ta mezitím přesunula školku do pěkného prostředí  domku v pražské Ruzyni a dcera sem chodí od svého roku a půl jako k „tetě ze sousedství“. Já i moje děti jsme moc rádi, že takovou tetu máme, pro naše spokojené fungování je už prakticky nepostradatelná.

 Mgr. Radka Seidlová Filípek a Klárka

Již starší syn navštěvoval před lety studio na Řepích, kde tehdy působilo. Po této zkušenosti jsem neváhala ani minutu navštěvovat jesličky a školičku, které se nyní nacházejí na Ruzyni.
Vojtíšek chodí k tetě Markétě velice rád. Je to příjemné rodinné prostředí, kde jsou děti jako doma. Spousta hraček, v létě bazén. Co více si přát
Tety jsou velice aktivní a vymýšlí pro děti hodně akcí i mimo jesličky.
Do jesliček chodíme velice rádi a to mluvím i za sebe, protože všichni jsou velice příjemní a ochotní, pro práci s dětmi se narodili.
Všem maminkám doporučuji, o vaše děti bude postaráno s maximální starostlivostí.

Bc. Lenka Vlasáková Jiřík a Vojta

Náš starší syn navštěvoval jesličky již v Řepích, nikdy neměl žádný problém jet za "tetou" . A my jsme měli pocit, že ho neodevzdáváme do cizích rukou, ale do blízké rodiny - v tu dobu mu bylo 20 měsíců. Když byl přijat do státní školky, měli jsme trochu špatné svědomí,že ho vytrháváme z prostředí druhého domova. Po pár letech se narodil druhý rošťák a když jsme začali řešit otázku školičky, měli jsme jasno v tom, že chceme opět tetu. Jesličky se mezitím přestěhovaly na současnou adresu, ale i když to máme trochu dále, neváhali jsme. Bylo mu jen 15 měsíců a po první návštěvě bylo jasné, že i on si tety oblíbil a jezdí za nimi s úsměvem a těší se na kočičku a pestrý program. Jsme strašně rádi, že jsme jesličky našli a máme v nich 101% jistotu a oporu. Držíme strašně moc palce a děkujeme za to, že je školička taková, jaká je. 

Manželé Svatošovi Davídek a Filípek

Milá Markéto
chtěla jsem Vám moc poděkovat za péči, kterou jste naší Sárince věnovala, byť jen za ten krátký čas pár měsíců, co k vám do školky chodila. Líbilo se nám tam a snad se ještě v budoucnu budeme potkávat při dalším hlídaní
Ještě jednou děkuji a přeji Vám krásný den

Lucie Valo